Úvod Je léto 2018, ale přípravy na cestu již probíhají o několik měsíců dříve. Vše začalo procházením internetu a hledáním krásné přírody. Je to jasné, já a Lucka jsme se rozhodli pro Norsko. Pečlivě vybíráme oblasti i místa, které chceme navštívit. Do telefonu stahuji offline mapy.cz Norska.

Plánování Několik dní trávíme mnoho času hledáním vhodné trasy, jak nejjednodušeji se dostat na jih Švédska (cena VS čas a najeté kilometry). Po dlouhém vymýšlení máme jasno - využít trajekt z něměckého Sassnitz --> Trelleborg (Švédsko). Tato trasa má plno výhod. Trajekt jede 4 hodiny, a tak je možné se na chvíli vyspat. Zároveň se ušetří mnoho najetých kilometrů a poplatků přes mosty (kdyby se jelo přes Dánsko).

Dále budeme pokračovat cca 300 km nad hlavní město Oslo, kde máme vytipované místa.

Balíme Příprava jídla a pití je poměrně náročná disciplína. Rozhodli jsme se spát v autě, musíme šetřit každým místem. Na auto přijde střešní box, v kufru musí být jen pár věcí, které se rychle přesunou na přední sedačky, aby se dalo rychle udělat spaní. Doma v pokoji po celé podlaze rozpočítáváme jídlo a pití na každý den. Následují věci, kterých je opravdu nemálo, od ponožek až po fototechniku. Říkal jsem si, že tohle všechno nemůžeme narvat do auta.

1. denčtvrtek 19.7. | Ve večerních hodinách přijíždíme do německého přístavního města Sassnitz. Máme ještě dvě hodiny před vyplutím trajektu, který jede ve 23.00. Projíždíme německou celnicí, kde ukazujeme rezervaci, paní nám vysvětluje do jaké "lajny" se máme zařadit. Čekáme na trajekt ...

2. denpátek 20.7. | Kolem čtvrté hodiny ranní přijíždíme do Švédského Trelleborgu. Zbývá nám ještě hodina jízdy na parkoviště u pláže v Landskrone, kde přespíme. Po pár hodinách spánku vyrážíme, musíme přejet Švédsko, potom norské hranice a pokračovat dál na sever. Největší strach máme z celní kontroly. Vezeme 10 piv nad povolený limit, které chceme těsně před celnící zaplatit přes mobilní aplikaci (Norwegian Customs app). Asi 1 km před hranicemi stiskneme tlačítko ZAPLATIT. Aplikace něco udělala, ale nevíme co. Okamžitě druhým telefonem fotíme displej telefonu :-). Na hranicích nás opravdu zastavují a vyptavájí se otázkami typu: „Kam jedete? Na jak dlouho budete v Norsku? Proč sem jedete? Kde budete spát?“ Ještě než mi celník položil tyto otázky, začal jsem mu hned zmateně říkat, že vezeme 10 piv nad limit a že jsme je platili přes aplikaci - moc ho to nezajímalo. Poté se celník podíval do kufru, kde začal píchat do smotané matrace (asi jestli tam není mrtvola :-) ). Když viděl, že se s mojí základní angličtinou a zmatením moc nepobavíme, řekl: „Jeďte!“ Po dlouhé jízdě se dostáváme do oblasti Národního parku Rondane - asi 300 km severně od Osla. Přijeli jsme na parkoviště, které jsme měli vytipované předem. Bohužel je zde cedule "No camping". Po takto dlouhé cestě to naší psychice nepřidalo a nálada nebyla moc veselá. Asi půl hodiny hledáme vhodné místo k přespání. Nakonec jsme ho nacházíme i s jezerem (Hamntjørna), kde se dá vykoupat. Okamžitě vybalujeme stolek, židle, vařič a pivko.

3. densobota 21.7. | Ráno přijíždíme zpět k parkovišti, kam jsme měli původně dojet. Připravujeme batohy na dvoudenní výlet do malé osady Bjørnhollia v NP Rondane. Největší potíž máme s vodou, kterou si musíme nést na zádech a ze které chceme pít i vařit. Batohy jsou opravdu těžké. Nechybí ani foťák se stativem, bez kterého se nikam nehnu. Poblíž parkoviště se nachází infocentrum, kde jsme se raději ujistili, že je možné stanovat v NP. V plné polní jsme vyrazili k osadě. Poté jsme pokračovali dále, kde dle mapy měl být potok. Tam jsem chtěl původně postavit stan. Byl jsem hodně naivní - žádný potok, hluboké skalnaté údolí bez roviny a mnoho komárů. Tak zase zpátky ... Vrátili jsme se pár km zpět náročnějším terénem a postavili stan kousek od osady. „Vykoupat a uvařit jídlo“, řekl jsem si. Lucce jsem vymyslel improvizovanou kuchyň, ze které byla velice nadšená.

4. denneděle 22.7. | Vstáváme, rychle balíme stan, spacáky a karimatky. Vyrážíme zpět k autu a plánujeme se přemístit na další lokalitu. Přijíždíme k řece Linndøla a ještě potřebujeme vyjet po horské cestě s 500 m převýšením. Na konci zapadlé vísky Jenstad se objeví na cestě závora. Po přečtení cedule se musíme vrátit 100 m zpátky, kde se nachází platební terminál s možností vytisknutí lístku, který se pak naskenuje u brány. Platíme kartou a hurá - lístek je na světě. Teď vzhůru do oblak. Pěkná štěrková cesta kličkuje sem a tam. Lucka jako pravá "milovnice výšek" přivírá oči při každé zatáčce. Po mnoha serpentýnách se dostáváme k malému plácku za mostem u řeky. Máme velký hlad, a tak pro rychlost vaříme v kufru auta. Ještě se rozmýšlíme, zda někam půjdeme. Máme za sebou jeden ranní výlet z Bjornhollii a pak tříhodinovou cestu autem. „Od teď budeme chodit všude na lehko, po minulé zkušenosti“, říkám. Balíme jen dvě vody, foťák, stativ a nějaké sušenky. Procházíme krásným údolím proti proudu řeky a pak zpět. Za tento den jsme tak stihli dva krásné výlety. Když jsme se vrátili k autu, čekal na nás nádherný západ slunce, který jsem musel zdokumentovat.

5. denpondělí 23.7. | Dnes nás čeká to, pro co jsme sem přijeli - vodopády, vodopády a zase vodopády. Autem sjíždíme zpět do malé vesničky Jenstad. Následuje krátký výlet s velkolepou podívanou na vodopád Svøufallet. V tomto místě se stéká více řek a jedna z nich je právě Linndøla, u které jsme přespávali. Po poledni vyrážíme na další destinaci - údolí Innerdalen (patří mezi nejkrásnější údolí v Norsku). Asi 2 km před parkovištěm do údolí Innerdalen se nám podařilo najít místo u řeky Ålvundelva. Auto jsme zaparkovali hned u silnice. Udělali jsme si posezení a pivka dali chladit do řeky. Zbytek odpoledne jsme odpočívali a plánovali další výlety na následující dny.

6. denúterý 24.7. | Ráno přijíždíme na parkoviště a máme v plánu jít údolím Innerdalen. Po 5 km se dostáváme do nádherné krajiny. Po obou stranách jsou hory s vrcholy dosahujících 1800 výškových metrů. Je to jedinečná podívaná. Nachazíme se v pásu zeleně a koukáme přes mraky na vrcholy a hřebeny, jak jsou místy pokryté sněhem. Do toho svítí slunce. Povídám: „Budeme pokračovat dále kolem vodopádu a dostaneme se do horského sedla.“ Stoupáme proti proudu řeky Fluo. Obloha se nám trochu zatáhla a se zvyšující se nadmořskou výškou klesá teplota. Po necelém 1 km chůzí sedlem se začíná objevovat velké jezero Storvatnet. Tady naše cesta pro dnešek končí. Teď nás čeká cesta zpět. Po sedmnáctikilometrové náročné cestě sedáme do auta. Jedeme hledat místo na přespaní poblíž budoucího výletu k Trolímu kostelu - Trollkyrkja. Poštěstilo se nám a po pár nezdařilých pokusech jsme našli místo na spaní v bývalém lomu u městečka Eide.

7. denstředa 24.7. | Dopoledne čekáme, jestli se neumoudří počasí. Po desáté hodině za mrholení přijíždíme k malému parkovišti. Odtud vede lehce náročná cesta k málé jeskyni s vodopádem - Trollkyrkja neboli Trollův kostel. Je to první den, kdy není sluníčko a je chladněji. Po vedrech nám to celkem přichází vhod. Stoupáme necelých 500 výškových metrů a dostáváme se ke vstupu do jeskyně. Jde z ní pořádná zima. Rychle na sebe oblékáme více vrstev a připravujeme do tmy čelovku. Pomalu postupujeme do jeskynního systému, zanedlouho slyšíme zesilující hluk padající vody. Přibližujeme se k vodopádu. Není tu tolik místa a stísněný na kluzkých kamenech rozbaluji stativ a foťák. Snažím se pospíchat, než za námi půjdou další návštěvníci. Po chvíli se mi podařila nasnímat celá panoramatická fotka vodopádu (pro zajímavost se panorama skláda celkem z 45 fotek). Jak již bývá naším zvykem po výletě opět sedáme do auta. Jedeme se podívat na Atlantic road, kde se poprvé setkáme s Atlantským oceánem. Po shlédnutí nejznámějšího mostu na Atlantic road pokračujeme dále směrem k vodopádům u Gudbrandsjuvet. Pár km před cílem hledáme místo na spaní. Vídíme ceduli Langdal s obrázkem karavanu. Sjíždíme na štěrkovou cestu a přibližujeme se k řece Valldøla. Jedná se o kemp - nekemp. Vidíme další ceduli, že se blíží informace. Ty jsou ovšem jen na ceduli. Stačí si vybrat plácek na spaní a pak ze schránky, která se nachází na informační tabuli, vyndat lístek, vyplnit, dát za sklo auta a kopii s penězi hodit zpět do schránky. Takovýto systém by u nás v ČR asi moc nefungoval :-).

8. denčtvrtek 25.7. | Dopoledne se dostáváme k vodopádům Gudbrandsjuvet, které jsou hned u parkoviště. Jedná se o frekventované turistické místo. Chodíme po železném chodníku nad vodopády. Našly si cestu v hlubokém kaňonu. Obdivuhodné množství vody se valí skalami. Po krátkém půlhodinovém výletu pokračujeme na jih směrem k NP Jotunheimen. V autě trávíme několik hodin jízdy. Hledáme místo na spaní u průzračné řeky Otta. Po třech pokusech nacházíme malý travnatý plácek hned u silnice. Zastavujeme a jdeme obhlédnout, jak jsme daleko od řeky. Je to neskutečné - hned za travnatým pláckem se nachází třímetrový svah. Pod ním krásně nasvícené místečko mezi stromy s parádním přístupem do vody. Na auto zespoda vidíme a zároveň ze silnice na nás není vidět. Taháme židle, stůl, vaření, jídlo a pití dolů k řece. Celé odpoledne se sluníme a koupeme. Takhle jsme si Norsko, jako chladnou severskou zemi, nepředstavovali :-).

9. denpátek 26.7. | Ráno nás čeká ještě dvouhodinová jízda do NP Jotunheimen. Podle mapy se máme dostat na parkovište v nadmořské výšce 1400 m. Sjíždíme z hlavní silnice 55 a dostáváme se k závoře s platebním terminálem. Jedná se o placenou horskou cestu. Během chvilky máme zaplaceno, brána se otevírá. Dlouhým údolím po rozbité asfaltové silnici pomalu stoupáme. Všude se pasou ovce, je třeba dávat pozor na silnici. Lucce jsem připravil gimbal s foťákem, aby udělala pár záběrů z jízdy. Trvalo nám půl hodiny, než jsme se dostali na parkoviště, kde se nachází horská chata Leirvassbu. V 1400 m n. m. máme neskutečné teplo, je jasno. Teploměr u auta ukazuje 24 °C. Všude okolo nás jsou vrcholy přesahující 2000 m n. m.. Děláme krátký okruh kolem 6 km. V jednom místě se nám v kraťasech a tričku podařilo dostat ke sněhu. Po výletě se už vracíme směrem k hlavnímu městu Oslo. Při cestě zpět jsme našli parádní místo na přespání opět u řeky Otta. Moc jsme toho neujeli, ale místo se nám tak líbilo, že jsme tu přespali. Další den pak musíme dojet až do Švédska.

10. densobota 27.7. | Celý den nás čeká jízda do švédské Landskrony. Kolem šesté hodiny odpolední přijíždíme na parkoviště v Landskrone, ve kterém jsme už jednou na začátku dovolené spali. Počasí nám přeje, jdeme se koupat do moře. U pláže je i venkovní sprcha, tak se poprvé sprchujeme. Jinak všechny dny jsme si vystačili s řekami a jezery. Večer travíme čas v malém parku při západu sluníčka. Ráno musíme brzy vstávat, čeká nás jízda trajektem z Trelleborgu do německého Sassnitzu.

11. denneděle 28.7. | Vyjíždíme z trajektu, jsme v Německu. Máme před sebou necelých 600 km cesty. Už se těšíme domů.

PoznatkyZa jedenáct dní, jsme toho zažili opravdu mnoho. Norsko je nádherná země. Nejvíce nás zaujala neskutečná volnost v přírodě. Žádné zákazy přespávání. Autem je možné zaparkovat téměř kdekoli a vybalit si židle se stolem. Stanování také bez problému, dokonce i v národních parcích. Tím se naskýtá opravdu nepřeberné množství možností kdekoli přespat. Samozřejmě je potřeba dodržet základní pravidla: chovat se k přírodě slušně, nedělat velký hluk, od staveb a plotů se držet dále, atd. ...

Jízda autem v Norsku je mi sympatická. Max. rychlost 80 km / hod nám Čechům může připadat nemyslitelná, ale jakmile se člověk ocitne v krásné přírodě, tak mu to ani nepřijde. Většinou na silnicích kolikrát rychleji jet nejde. Převážně se jedná o malé silnice procházející členitou krajinou. Všeobecně mohu řící, že jízda v Norsku je klidná, bezpečná a bez silníčních "střelců", které známe od nás z Čech. S poplatky je to také zajímavé. Stačí si zaregistrovat své vozidlo na stránkách EPC plc, poté se nikde nic nemusí řešit. Autem se všude projíždí bez zastavení. Zpoplatněné úseky jsou vždy předepsány na cedulích kolik stojí, včetně dálnic a tunelů. Před takovými úseky je kamera, která rozpozná SPZ u vozidla. Poté, po pár měsících, je vidět faktura na EPC plc, kterou je možné zaplatit např. platební kartou.

Všude čisto, mnoho odpočívadel na silnicích, na kterých jsou vždy odpadkové koše. Při cestování se může pohodlně zastavovat, prohlédnout krajinu, nasvačit se a odpočinout.

Vzhledem k tomu, že jsme si vezli všechno jídlo a pítí s sebou, moc jsme nenakupovali. Jednou za dva dny jsme si sjeli do obchůdku REMA 1000 a koupili si chléb. Co se týká cen potravin, tak oproti nám je tam všechno zhruba 3x - 4x dražší. Jedná se opravdu o drahou zemi, ale pokud tam člověk jede za přírodou a vystačí se svými zásobami, tak není co řešit.

Všechny noci, kromě jedné, jsme spali v autě. Za celou dobu nám jeden den lehce pršelo, jinak jsme měli nádherné počasí. Jasno, polojasno a třicítky.

Výlety jsme si parádně užili. Jediné, z čeho jsme byli překvapeni, že není možné udělat klasický výletový okruh. U každého výletu jsme někam došli a pak se museli vracet stejnou cestou. Pokud by chtěl člověk udělat nějaký okruh v horách - většinou vzdálenost dosahovala 40 km a více. A to se v terénu za jeden den nedá ujít, natož ještě dokumentovat. Nicméně krajina je tak nádherná, že při zpáteční cestě je zase vidět trochu něco jiného.

Použitá technikaJak jsme fotili a natáčeli? Nejprve chci zmínit, že výše zobrazené fotky jsou z více zařízeních.

Sony A6500 + Sigma 16 mm / 1.4, stativ - focení velkých panoramatických fotek a natáčení videa / gimbal Zhiyun Crane V2 / GoPro HERO 4 / telefon Xiaomi

MapyVe správném cestopisu nesmí chybět odkazy na místa, kde jsme všude byli. Zde se nám zpětně podařilo najít některá místa na Google Street View, kde jsme přespávali.

1. noc - parkoviště u pláže v Landskrone
2. noc - plácek poblíž parku Rondane
3. noc - stanování NP Rondane - Bjørnhollia
4. noc - u řeky Linndola
5. noc - kousek před údolím Innerdalen
6. noc - bývalý lom - kousek od jeskyně Trolkyrkja
7. noc - "kemp" Langdal u řeky, pár kilometrů před vodopády v Gudbrandsjuvet
8. noc - koupačka u řeky Otta
9. noc - spaní u řeky Otta
10. noc - stejné místo jako první noc Landskrona

Na závěrVěřím, že zapálené cestovatele tento cestopis potěší a minimálně pomůže s plánováním cesty do úchvatného Norska. Jestli máte jakýkoli dotaz, napište mi, rád odpovím. Můžete mě sledovat a psát na Google+ nebo na Facebooku.